Spořitelna města Tišnov, z jejíchž financí byla realizována řada veřejných i soukromých budov v Tišnově od začátku století, byla založena v roce 1874. Po dlouhých letech svého působení a stálém vzestupu obchodů již bylo nutné iniciovat vznik nové budovy, neboť prostory vyčleněné pro spořitelnu v budově radnice již byly kapacitně i technicky nedostačující. Významnou roli v rozhodnutí městské rady vystavět novou budovu sehrály také důsledky velké krize a snaha podpořit zaměstnanost v Tišnově a přilehlém regionu. Protože se vedení spořitelny rozhodlo vybudovat spořitelnu na jednom z nejdůležitějších míst v centru města, vykoupilo nevzhledné masné krámy stojící od středověku uprostřed náměstí Komenského i starobylého hostince U zlatého jelena. Tišnov tak současně přišel o dvě významné stavby, jež by byly v současnosti nepochybně kulturními památkami. Na výstavbě spořitelny právě na tomto místě měl zájem i starosta Alois Řezáč, který v sousedství plánované stavby vlastnil dům, což ho vyloučilo z rozhodování o průběhu realizace. Po průtazích způsobených vytyčením uliční čáry vypsala spořitelna architektonickou soutěž, jíž se zúčastnili brněnští architekti Miroslav Kopřiva a tým Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt. Je pravděpodobné, že při práci na projektu řešil Kumpošt začlenění stavby do okolní maloměstské zástavby, zatímco Fuchs navrhoval samotnou architekturu. Spořitelna svou polohou zcela změnila dosavadní prostorové řešení místa, kde původní náměstí zcela ztratilo svoji funkci a stala se z něj rušná křižovatka, propojující centrum města s nádražím.
Fuchs a Kumpošt pojali stavbu v duchu progresivních funkcionalistických forem, materiálů, konstrukčních řešení i technického vybavení. Jejich architektura představovala prozatím největší vpád moderní architektury do konzervativního tišnovského prostředí. Budova je založena na subtilních železobetonových pilířích, které v obvodovém zdivu a vložených sloupech prostupují celou stavbou. Vnitřní příčky byly rozvrženy tak, aby mohlo kdykoli dojít k proměně stávajícího půdorysu. Budova s bílým skleněným obkladem působí elegantně a plasticky. Z jejích velkých ploch vyniká předsazený prosklený arkýř zvýšeného přízemí se zastřešeným balkonem, ustupující hlavní vchod s výrazným sklobetonovým portálem, jenž původně částečně překrýval velký nápis Spořitelna města Tišnova, pásová členěná okna a krytá terasa v části posledního patra s výhledem do nároží.
Ve zvýšeném přízemí se nacházela prosvětlená hala s úřadovnami, zabírající prostor trojtraktu, dále ředitelna a prostory správy spořitelny, v suterénu byl umístěn trezor, kotelna a byt domovníka. V prvním a druhém patře byly zřízeny tři lékařské ordinace a čtyři byty. Interiér byl pokryt nákladnými prvky, jakými bylo kamenné obložení či kovové vertikální podpěry nosné konstrukce, které byly původně odhaleny a povrchově upraveny vínově červenou barvou. Podél prosklené stěny do Komenského náměstí byly umístěny stoly a sedací nábytek z kovových ohýbaných trubek s režným textilním potahem.
Stavba byla dokončena a slavnostně otevřena v červnu 1933 a jednalo se ve své době o výjimečně kvalitní počin soudobé architektury. Spořitelna má v realizacích Bohuslava Fuchse výsadní postavení a rozhodující vliv měla i na Tišnov. Prováděcí stavební firma Josefa Vituly převzala z moderního projektu řadu nápadů a postupů, které nedlouho poté realizovala na svých vlastních stavbách. Architekturou spořitelny vstoupil do Tišnova funkcionalismus, jemuž konzervativní prostředí města dosud odolávalo. O významu architektury svědčí i skutečnost, že se budova už roku 1958 stala kulturní památkou. V roce 1992 byla provedena její rozsáhlá rekonstrukce pod dohledem Památkového ústavu, nyní stavbu využívá Komerční banka, realitní kancelář a je zde několik bytů.
✍️ Keblovská Lucie, Petra Hlaváčková