Neutěšená situace v základním školství v Tišnově, jako byl zvyšující se počet žáků a žaček a rušení malotřídních škol, vedla v druhé polovině sedmdesátých let 20. století k rozhodnutí o výstavbě nové základní školy. Její stavba souvisela s rozsáhlou investiční akcí, během které mělo vzniknout také sídliště Pod Klucaninou, s nímž škola úzce souvisela. Škola hrála podstatnou roli v jeho investičním plánu a také urbanistických záměrech, neboť kvůli její stavbě muselo být zbořeno několik domů. Realizace celého projektu byla stejně jako sídliště svěřena týmu architektů národního podniku Stavoprojekt Brno pod vedením architektky Libuše Žáčkové-Pokorové, která se podílela také na návrhu interiérů brněnského Janáčkova divadla či základní devítileté školy v Kravsku na Znojemsku. Tým se dále skládal z architektů Zaplatila, Štěpánka, Zoufalého, Jílka a inženýrů Zvolské a Flídra. Stavba byla zahájena v roce 1979 a navzdory plánu se protáhla až do léta 1983. O rok dříve odmítl okresní národní výbor postupné předávání stavby, což zdůvodňoval obrovským množstvím dlouhodobě uskladněného nábytku v prostorách kláštera Porta Coeli. Ještě v březnu 1983 se jednalo o výstavbě krytého bazénu, k němuž však z finančních a časových důvodů nedošlo. Odpovědný stavbyvedoucí Jiří Kotouček z Pozemních staveb Brno však dal vedení úřadu záruku, že stavba bude na školní rok 1983/1984 plně k dispozici.
Škola s dvaceti sedmi třídami v jižní části sídliště Pod Květnicí se skládá z osmi pavilonů na pravoúhlém půdorysu se čtyřmi vnitřními atrii a šesti podlažími. Konstrukce stavby je provedena z typového montovaného skeletu MS0B s rovnými střechami. Původně brizolitovou fasádu školy s keramickými obklady člení pásová okna zajišťující dostatečné osvětlení prostor. Železobetonový skelet dovoluje velkorysé prosklení širokých chodeb a propojení prostor školy s venkovním sportovištěm, hřištěm, pozemky a okolní zelení. V prvním menším pavilonu, kde se v úrovni prvního patra nachází také hlavní vchod, je umístěno vedení a administrativa školy, do čtyř pavilonů situovali architekti učebny a ve zbývajících pavilonech jsou umístěny tělocvičny, kuchyně, jídelna a další provozy. V úrovni druhého podzemního podlaží je ze spojovací chodby přístup do západní části školního areálu, kde je venkovní sportoviště a hřiště. Škola dále při svém vzniku obsahovala devět odborných učeben pro výuku chemie, fyziky, přírodopisu, hudební a výtvarné výuky, dále dílny, pět heren družiny a tři klubovny pro pionýry. Ve škole byla umístěna také zubní ordinace. Součástí rozsáhlého projektu, považovaného za jednu z nejmodernějších škol v kraji, bylo také umělecké dílo — mozaika ve vestibulu školy s názvem Květnice, kterou za 65 000 korun provedli manželé Karla a Oldřich Vašicovi.
V roce 1997 byly podle projektu Zdeňka Žáka na čtyřech pavilonech vystavěny půdní nástavby, v nichž se nacházejí byty. Jejich součástí bylo vybudování krovů a sedlových střech, které zcela změnily celkový charakter budovy. V roce 2008 prošla škola zateplením fasád, změnou jejich barevnosti a výměnou okenních a dveřních otvorů podle návrhu Oldřicha Výlety. Původní subtilnější podoba školy, jež byla vystavěna v duchu poválečného modernismu, je tak v současnosti rozpoznatelná pouze stěží.
✍️ Daniela Dobrovičová, Petra Hlaváčková
