Sídliště Pod Květnicí

Sídliště Pod Květnicí

Téma Tišnov od totality k dnešku
Kód T059
Typ Bytový dům Škola Veřejný prostor Urbanismus
Adresa Tišnov
GPS 49.3542206N, 16.4258419E
Památková ochrana Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

Na sídliště Pod Klucaninou, jehož součástí byla také výstavba panelových domů na Humpolce, měl  navázat další velký projekt s názvem sídliště Pod Květnicí. Návaznost obou stavebních akcí měla několik důvodů. Tím nejdůležitějším byly nepřerušené státní dotace, národní podnik Pozemní stavby Brno měl navíc v Tišnově spoustu stavebního materiálu, techniky a zaměstnanců z předchozí akce, takže plynulost obou projektů byla výhodná i z hlediska logistiky. Významnou roli v celém projektu hrála i bytová nouze a snaha normalizačního režimu zajistit občanům státu vstřícnou bytovou politiku. Obyvateli nového sídliště měli být zaměstnanci Československých státních drah a podniku TOS Kuřim, stovky požadavků však zahltily místní národní výbor také z řad obyvatel Tišnova. Význam sídliště, které mělo mít dopad na bytovou situaci v celém kraji, zdůrazňovali také hlavní investoři, jimiž byly odbory výstavby krajského a okresního národního výboru.

Plány sídliště představil vedení města roku 1970 hlavní projektant brněnského Stavoprojektu Miloslav Kramoliš. Závazek ke vzniku padesátého výročí komunistické strany a XVI. Sjezdu strany zahrnoval 698 bytových jednotek a 49 rodinných domů se společenskou vybaveností včetně mateřské a základní školy, gymnázia, restaurace, budov služeb a osvěty, samoobsluhy, sportoviště a krytého bazénu. Zástavba měla být zasazena do mírně svažité krajiny v blízkosti zákonem chráněné přírodní rezervace, ale tým architektů a inženýrů ji navrhl tak, aby nenarušila ráz okolní krajiny. Jejím cílem bylo naopak přispívat ke zvýšení kulturní úrovně a životního prostředí. 

Zahájení stavby začalo na jaře 1972 budováním inženýrských sítí. Po jejich dokončení vypukla výstavba panelových domů typu alt B a T06 B–KD — blok o čtyřech podlažích s příčnými nosnými systémy. Výběr domů ovlivnila levnější cena, neboť investor jednoznačně upřednostňoval počet bytů nad jejich kvalitou. Nacházet se v nich měly dvoupokojové, třípokojové i čtyřpokojové byty. Bloky obytných budov s technickým podlažím, rovnými střechami a balkony se měly rozkládat na východním úpatí Květnice, kde bylo nutné asanovat starší zástavbu. Ke zbourání vybrali architekti část domů na ulici Kukýrna a na náměstí 28. října, kde v současnosti stojí škola a vedle ní je stále přítomná stavební proluka. Řádkové bloky panelových budov navrhli architekti podél ulice Květnická, která propojovala sídliště s historickým jádrem. Na ni navazovala další zástavba podél rovnoběžně projektovaných ulic, zakončených obloukem současné ulice Králova, jejíž křivka vzdáleně připomíná řešení tišnovské vilové čtvrti z období první republiky. Přibližně v polovině ulice Květnická umístili architekti rozsáhlé prostranství obklopené bloky obytných domů, samoobsluhou a školkou. Stalo se tak na přirozeném křížení pěších cest před vznikem chodníků. Náměstí s asfaltovým povrchem a částečnou parkovou úpravou mělo sloužit k setkávání a rekreaci obyvatel sídliště. Jeho dominantou se stala budova potravin Pramen, dokončená roku 1979, s předsazenou betonovou stěnou terasy, vyrovnávající svažitý terén. Součástí stěny byl monumentální reliéf s pěticípou hvězdou, který byl jediným uměleckým dílem ve veřejném prostoru sídliště. Druhou významnou stavbu na náměstí představuje školka, otevřená roku 1980, jejíž projekt vypracovala roku 1972 vedoucí projektantka architekta Olga Drápalová. Zajímavě řešená patrová školka s brizolitovou fasádou, částečně obloženou keramickými obklady, byla zasazena do parku a měla sloužit šedesáti dětem.

Původní záměr sídliště byl s ohledem na zvyšující se požadavky neustále rozšiřován o další bytové domy. Dodatečné projektové strategie, řešené architektkou Drápalovou a architektem Kramolišem, označovali investoři jako Sídliště Pod Květnicí II. a III. Prioritní investice do bytů postupně vyřadily několik záměrů, zejména výstavbu budov služeb a osvěty, restaurace, nového gymnázia a krytého bazénu, jenž souvisel s bohatým pramenem spodní vody pod Květnicí. Změny v rozpočtu sídliště přinesla také výstavba nové základní školy na náměstí 28. října, která se stala nejvýznamnějším nebytovým doplňkem sídliště. 

Podle soudobého hodnocení bylo sídliště Pod Květnicí jedno z nejlépe situovaných sídlišť v okrese Brno-venkov. Zasazení poměrně nízkých budov do stoupajícího terénu sice změnilo urbanismus a panoráma města, nepředstavovalo však nijak zásadní likvidaci jeho původního charakteru. Sídliště s velkými plochami zeleně tak dodnes patří k lepším příkladům městského urbanismu z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a svému účelu slouží do současnosti. 

 

 

✍️ Michal Konečný

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Mascot