Bohuslav Fuchs, působící od dvacátých let 20. století v Brně, patří k nejvýznamnějším postavám moderní české architektury. V jeho rozsáhlém díle se nachází i několik realizací souvisejících s Tišnovem. Před druhou světovou válkou navrhl spolu s architektem Jindřichem Kumpoštem budovu tišnovské městské spořitelny, která zásadním způsobem ovlivnila směřování zdejší architektury ve třicátých letech. Spolu s ní vytvořil projekt k vile Jana Kosíka v tišnovském zahradním městě a přístavbu dívčí měšťanské školy na Riegrově ulici. Roku 1934 rozpracoval návrh neprovedeného plicního sanatoria pod Klucaninou a jeho ateliér vyhotovil i plány ke garážím okresního úřadu. Architekt pro Tišnov navrhl i několik regulačních plánů, v nichž mimo jiné předpověděl výstavbu školy pod Květnicí a vznik nového obecního hřbitova s obřadní síní. Svými projekty se Fuchs vrátil do Tišnova i po druhé světové válce, kdy dodal návrh soklu k pomníku Boženy Škrabálkové. Ve stejný rok se svým ateliérem vypracoval soubor plánů k nájemním domům, které měly řešit špatnou bytovou situaci v několika moravských městech. Tišnov byl jedním z nich.
V březnu 1948 udělil okresní národní výbor povolení ke stavbě dvou Fuchsových obytných domů s osmi bytovými jednotkami, které hodlala vybudovat brněnská firma SPOJ, zabývající se výrobou stávkového a pleteného zboží. V nových bytech měli nalézt domov její zaměstnanci, pracující v někdejší továrně firmy Řezáč, z níž se po zestátnění stal národní podnik Modeta. Společenské a politické změny se dotkly i samotné stavby. Zatímco stavbu zahájila soukromá stavební firma, v létě 1949 ji dokončil Národní podnik Brno. Patrové domy byly vystavěny na obdélném půdorysu v podobě pravidelného hranolu, zastřešeného sedlovou střechou s vysokými štíty. Z hladké fasády vynikalo pouze předsazené betonové ostění hlavního vchodu, nad kterým Fuchs navrhl dva nevelké okenní arkýře, osvětlující vnitřní schodiště. Do mělkých arkýřů jsou zasazena i okna na bočních fasádách. Z vnitřního schodiště se dalo v každém podlaží vejít do dvou bytů, umístěných proti sobě, otevřených na zadní straně domu malými lodžiemi. Jednoduše, funkčně a úsporně navržené bytové domy si udržely svoji podobu až do devadesátých let, kdy změnila jejich podobu půdní vestavba. Ve stejnou dobu byly podle totožných Fuchsových plánů vystavěny i dva bytové domy na ulici Jiráskova. Poválečná architektonická intervence do části města proslulé vilovými stavbami byla iniciována státem, jenž se snažil vyřešit špatnou bytovou situaci v Tišnově po roce 1945. Na tyto budovy následně v padesátých letech navázala výstavba dalších bytových domů, rozšířená ještě do ulice Drbalova, na kterých se nacházejí drobné prvky ovlivněné architekturou socialistického realismu.
✍️ Michal Konečný
