Sídliště pod Klucaninou, později přejmenované na Klucaninu I, bylo vystavěno na začátku šedesátých let 20. století ve spolupráci s Ústřední správou uranového průmyslu, která potřebovala ubytování pro zaměstnance dolů v Dolní Rožínce. Po schválení územního plánu začaly v kanceláři brněnského Stavoprojektu pod vedením architekta Viktora Rudiše vznikat první návrhy nové části města, jejíž součástí byly i objekty občanské vybavenosti. Ty však vznikly až v druhé fázi výstavby sídliště po roce 1965. Vedle obchodů šlo zejména o budovu mateřské školy, navrženou architekty Stavoprojektu pod vedením Františka Kopřivíka. Součástí rozpočtu stavby, financované Ústřední správou uranového průmyslu, byla také položka na vytvoření uměleckého díla, které mělo doplnit veřejný prostor před mateřskou školou, v jejíž blízkosti současně vznikala i samoobsluha a restaurace. Tématem sochy, vytesané z vápence sochaři Ladislavem Martínkem a Františkem Kozubíkem, je příznačně matka s dítětem. Skulptura jednoduchých, téměř až geometrických forem sestavených z několika vrstev je umístěna na soklu navrženém architektem Vladimírem Pallou. Ten je také autorem okolních prvků, jako je cihlová zeď lemující chodník a schodiště do areálu školky. V současné době se socha stále nachází na původním místě, je však poškozena graffiti a zanesena vrstvami mechu a prachu. V Tišnově představuje zcela ojedinělý příklad umění ve veřejném prostoru, jež souvisí s výstavbou sídliště.
✍️ Sarah Mária Hiravá, Petra Hlaváčková