00:00
00:00
Vila Josefa Vituly

Vila Josefa Vituly

Téma Tišnovský stavitel Josef Vitula
Kód T043
Typ Vila, rodinný dům
Adresa Kukýrna 483
GPS 49.35298N, 16.42668E
Památková ochrana Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

Vila na ulici Kukýrna, o jejíž stavbu požádal stavební podnikatel Josef Vitula městský úřad v Tišnově na jaře 1923, dobře dokládá podnikatelův rychlý hospodářský a společenský vzestup po jeho příchodu do Tišnova v roce 1922. Vila měla být výstavným rodinným sídlem a zároveň ukázkou stavitelových schopností i architektonického stylu, který nabízel zdejším zákazníkům. Podle plánů, jež Vitula předložil městskému úřadu v březnu 1923, navrhl podsklepenou přízemní vilu přibližně na čtvercovém půdorysu. Stavební mistr plánoval v suterénu domu umístit sklep, dřevník, prádelnu a velké skladiště stavebního nářadí a náčiní, v prvním patře zamýšlel vstupní halu s francouzským oknem a arkýřem, tři obytné místnosti, kuchyň, spíž a koupelnu. Tento plán s jednoduchou fasádou, kamennou podezdívkou a valbovou střechou však nakonec nebyl proveden. Vzrůstající počet stavitelových zakázek, související se založením bytového družstva a výstavbou vilové čtvrti pod Klucaninou, totiž vedl k výraznému rozšíření celé stavby, v čemž mohl významnou roli sehrát i Vitulův sňatek. 

Vila změnila půdorys, dispozici místností i počet podlaží. Na vstupní halu navazovaly ve zvýšeném přízemí tři pokoje, z nichž jeden, otočený do ulice Kukýrna, byl v podobě velkého rizalitu vysunut z původního pravidelného půdorysu. Na pokoje navazovala kuchyň, spíž a koupelna. Josef Vitula nově vložil do vstupní haly schodiště, kterým se dalo vystoupat na půdu, do níž byl vložen pokoj s okny do ulice. Změnou prošel i suterén, kde byl odstraněn sklad stavebního nářadí přesunutý do nově zamýšlené zděné kůlny. Proměnou prošla i podoba vily, která zcela odpovídá novému projektu, opět předloženému městskému úřadu. Z pravidelného půdorysu vyniká zejména rizalit v průčelí, který je ve zvýšeném přízemí tvořen segmentově vyklenutou fasádou s trojicí úzkých oken. Rizalit završuje velký trojúhelníkový štít, nesený dvěma konzolami s další trojicí oken, jenž je lemován širokou římsou, na vnitřní straně doplněnou dekorativním lemem. Podobným stavebním prvkem je otevřená vstupní lodžie se schody a mohutným pilířem se sklenutou arkádou, která lodžii kryje. Tak jako několik malých reliéfů v podobě kartuší se secesně působícími rostlinnými motivy, vložených do fasády, zde byla lodžie umístěna zřejmě jako reklama na Vitulovu firmu s betonovým a cementovým zbožím. 

Vila vystavěná Vitulovou stavební firmou, dokončená a zkolaudovaná na sklonku léta 1925, patřila k nejvýstavnějším domům v tehdejším Tišnově — bez ohledu na skutečnost, že stála mimo území vilové čtvrti pod Klucaninou a že oplývala značně konzervativním architektonickým stylem. Více než soudobé moderní architektuře se podobala spíš stavbám o deset až dvacet let starším, připomínajícím některé brněnské domy a vily z časů historismu a secese. Právě takto vypadaly domy publikované v nejrůznějších oborových časopisech a publikacích, jež vycházely ve všech zemích na území zaniklé rakousko-uherské monarchie od začátku 20. století. Takto ovšem vypadal vkus tišnovských obyvatel, kteří své domy a vily chápali jako součást zahradního města, pro něž byl právě tento zdánlivě zastaralý architektonický styl typický. Je pravděpodobné, že podobný styl byl blízký i Vitulovi, kterého učili o generaci starší profesoři a jenž v podobných formách vystavěl řadu dalších domů na Tišnovsku.

Josef Vitula bydlel ve vile spolu se svou dcerou až do své smrti v roce 1973. Po jejím prodeji stavitelovými potomky byla vila opravena, aniž by byla narušena její původní podoba, a obytné místnosti byly rozšířeny na někdejší půdu. 

 

 

✍️ Michal Konečný

...
...
...
...
...
...
...
Mascot