Vila Lubomíry a Miloše Konečných

Vila Lubomíry a Miloše Konečných

Téma Tišnovský stavitel Josef Vitula
Kód T042
Typ Vila, rodinný dům
Adresa Hybešova 683
GPS 49.3449338N, 16.4322525E
Památková ochrana Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

Hybešova ulice, tvořící vnitřní půlkruh geometrické sítě ulic tišnovského zahradního města, se stala místem, kde mělo podle záměrů radnice vyrůst několik vil, vystavěných lépe situovanými obyvateli Tišnova či členy zdejšího stavebního družstva. Mezi ně patřili i manželé Lubomíra a Miloš Koneční, kteří si zde roku 1931 zakoupili pozemek od Všeobecně prospěšného stavebního a bytového družstva pro Tišnov a okolí. Lubomíra, v rodině nazývaná Luba, byla dcerou tišnovského podnikatele a dlouholetého starosty Antonína Mouky, který také celou stavbu z větší části zaplatil. Manželé vsadili stejně jako řada jejich sousedů na projekt zdejšího stavitele Josefa Vituly, který manželům v říjnu 1931 předložil první plány. Při srovnání s Vitulovou dosavadní projekční činností je zřejmé, že investoři hodlali od začátku vystavět moderně působící dům. Jejich záměr a vkus mohla podpořit právě probíhající výstavba městské spořitelny podle projektu Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta, jejímž prostřednictvím vtrhl do Tišnova funkcionalismus. Budova měla v Tišnově značný ohlas a manželům jistě neunikla ani skutečnost, že se Vitulova stavební firma na stavbě spořitelny významně podílela.

První projekt domu manželů Konečných byl navržen jako dvoupodlažní vila s kamennou podezdívkou a valbovou střechou. Stavba vynikala strohou fasádou s velkými nárožními okny v obou patrech, jaké bylo možné spatřit na funkcionalistických domech v nedalekém Brně. Do budovy na jednoduchém, téměř čtvercovém půdorysu vložil Vitula vstupní krytou verandu, kterou z jedné strany obklopovala zaoblená stěna vnitřního oválného schodiště. Z tohoto plánu však z neznámých důvodů sešlo. Je možné, že manželům vadilo velké schodiště, zmenšující plochu obytných místností, případně se jim celá stavba zdála příliš jednoduchá, neboť další plán, předložený Vitulou ve stejný měsíc, působil mnohem okázaleji. Pravidelný půdorys domu na něm sice zůstal zachován, ovšem oválné schodiště, původně navržené do interiéru, přestěhoval architekt do průčelí domu. V nároží vily navrhl Vitula vystupující válec, zakončený lodžií, jejíž rovnou střechu podpírají dva pilíře. Lodžie vzdáleně připomínala podobné řešení na rizalitu vily Josefa Řezáče na ulici Svatopluka Čecha, vystavěné roku 1923 podle projektu stavitele Jana Hýkrdy.

Další balkon umístil architekt nad původně otevřený vstup, podpíraný pilířem. Na dvoře k domu připojil garáž. Tato varianta s pravidelným a pohodlným rozdělením pokojů už manželům Konečným vyhovovala, takže koncem října 1931 požádala Luba Konečná tišnovskou radnici o stavební povolení. Po následném schválení plánů a dohodnutých požadavků města, které se týkaly vybudování chodníku a plotu před domem, přišli na pozemek zaměstnanci Vitulovy stavební firmy.

Dům byl dokončen o rok později. Drobnými stavebními úpravami prošla vila v sedmdesátých letech 20. století, kdy vznikla přístavba do zahrady, a změny v interiérech provedli majitelé i po roce 2000. Svoji podobu ze začátku třicátých let si ale vila uchovala do současnosti. Díky válcovému schodišti, které jí mělo dodat na modernosti, ale ve skutečnosti posunulo její vzhled spíše k historismu, patří k nejoriginálnějším Vitulovým stavbám a zároveň k nejzajímavějším realizacím v tišnovském zahradním městě. 

 

 

✍️ Tomáš Rabinský, Michal Konečný

...
...
...
...
...
...
...
...
Mascot