Živnostenská pokračovací škola

Živnostenská pokračovací škola

Téma Brněnští architekti v Tišnově
Kód T040
Typ Škola Internát, pobytové zařízení
Adresa náměstí Míru 24
GPS 49.34985N, 16.42423E
Památková ochrana Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

V sousedství okresního úřadu byla v posledních letech habsburské monarchie plánovaná výstavba další administrativní budovy, ve které měli sídlit úředníci politického okresu a městské správy. Se stavbou podle projektu architekta Antonína Blažka počítalo město ještě ve dvacátých letech, ale nakonec byli úředníci přesunuti do nově vystavěného sídla okresního soudu a místo mezi dvěma velkými budovami zůstalo nevyužito. V říjnu 1930 rozhodli členové tišnovské městské rady založit vedle okresního úřadu učňovskou školu, zajišťující vzdělání mladým řemeslníkům. Živnostenská pokračovací škola měla podpořit zdejší podnikání a zároveň posílit pozici Tišnova jako důležitého regionálního centra. Aby mohla výstavba vůbec začít, muselo zadlužené město zažádat o podporu několik ministerstev a úřadů, které nakonec poskytly téměř třetinu nákladů. Škola byla nakonec vystavěna jen díky půjčkám u Moravské hypoteční banky v Brně a spořitelně města Brna. Výměnou za financování projektu požadovali radní umístit v nově zamýšlené budově také několik tříd základní chlapecké školy. 

Plány ke stavbě vytvořil na přelomu let 1930 a 1931 brněnský funkcionalistický architekt Eduard Žáček, který navrhl živnostenské pokračovací školy také v Letovicích, Velkém Meziříčí, Prostějově, Humenném, Košicích a Žilině. To, že se musel přizpůsobit situaci, do značné míry usnadnilo jeho práci. Architekturu i rozměry zamýšlené tišnovské školy totiž výrazně ovlivnily vedlejší administrativní budovy, zejména pak okresní úřad, jemuž architekt přizpůsobil počet podlaží i vyloženou korunní římsu. Pro realizaci byla vybrána stavební firma Josefa Vituly, ale příliš vydařený podnik to nebyl. Město Vitulovi dlužilo za práci ještě roku 1935.

Stavba s betonovými základy, cihlovým zdivem a železobetonovou konstrukcí výtahové šachty a schodiště byla zasazena do svažitého terénu náměstí, vyrovnaného postupně se zvyšujícím soklem s malými suterénními okny. Na něj navazuje třípodlažní hladká fasáda se zapuštěným vstupem a osmi osami rozměrných oken, která je po vzoru Moravské banky, vystavěné o rok dříve podle projektu Bohuslava Fuchse a Ernsta Wiesnera v Brně, završena ustupujícím pásem s malými okny a vyloženou římsou. Zásadám funkcionalismu odpovídal i interiér s širokým vnitřním schodištěm a velkoryse navrženými chodbami a interiéry. Eduard Žáček do tříd a kabinetů navrhl také část nábytku a vybavení. Jeho architektura nebyla v kontextu soudobé brněnské architektury nijak výjimečná, do Tišnova však přenesla moderní stavební styl i technická řešení, která v mnohém navázala na stavbu tišnovské spořitelny. Architektura školy plynule navazující na průčelí sousedních budov navíc zjevně ovlivnila rozvoj tišnovského funkcionalismu třicátých let. 

Na začátku padesátých let se začal v Tišnově projevovat zásadní nedostatek veřejně dostupné lékařské péče. Tento problém vyvstal zejména v roce 1951, kdy byl zamítnut projekt výstavby nové okresní nemocnice na ulici Kukýrna. Okresní národní výbor začal hledat náhradní prostory, které nalezl právě v budově v živnostenské školy. Po zrušení soukromého podnikaní totiž sloužila pouze k výuce učňů závodu TOS Kuřim a ministerstvo školství nehodlalo schválit změnu. Vedení tišnovského národního výboru tak bylo rádo, že mohlo původní funkci budovy zrušit. V první polovině padesátých let byla škola upravena na Dům zdraví a jako zdravotní středisko a poliklinika slouží od té doby do současnosti. V letech 1979—1983  prošla budova kompletní rekonstrukcí. Ve dvoře byla rozšířena o přístavbu, získala brizolitové omítky a nové technické zázemí. Funkcionalistický charakter stavby setřela až v nedávné minulosti nová fasáda se zateplením. 

 

 

✍️ Lucie Streďanská, Štěpánka Pašková, Michal Konečný

...
...
Mascot