Jedním z několika funkcionalistických nájemních domů, vybudovaných na sklonku první československé republiky v Tišnově, byl dům Marie Štursové, stojící v dolní části ulice Na Hrádku. Spolumajitelka vedlejší vily Marie Štursová oslovila brněnského architekta Eduarda Žáčka, který nedlouho předtím navrhl v Tišnově budovu Živnostenské pokračovací školy. Na její přání navrhl architekt původně nájemní dvojdům, jehož nápaditá nepravidelná dispozice využívala velkorysý prostor nárožní parcely. Vchody objektů spojených v nároží, na jejichž realizaci bylo v roce 1938 vydáno stavební povolení, byly orientovány do ulic Na Hrádku a Svatopluka Čecha. V roce 1939 se však stavebním firmám Josefa Vituly a Jana Hýkrdy podařilo dostavět pouze jeden dům v ulici Na Hrádku. V důsledku vypuknutí druhé světové války se pak stavební práce zastavily.
Jednalo se o čtyřpodlažní budovu se zvýšeným přízemím a suterénem, kde se nacházel směrem do ulice malý obchod. V každém patře byly umístěny dva byty se dvěma nebo třemi pokoji a pokojíkem pro služebnou. Nejvýraznější formální prvek představovala velká nárožní okna s výraznými římsami, která vedla do obytných pokojů. Hladkou fasádu domu doplňoval kamenný sokl a výrazná jednoduchá korunní římsa pod valbovou střechou.
Dům vlastnila po celé období komunismu původní majitelka Marie Štursová. V roce 2000 přešel do vlastnictví firmy Stavoprogres Brno, jež roku 2007 zahájila rozsáhlou rekonstrukci navrženou architektonickou kanceláří AP atelier Brno. Během ní došlo k přístavbě v místě plánovaného druhého domu, avšak ve zcela jiném formálním pojetí. Na budovu byly přidány balkony, vikýřová okna a další detaily fasády, kvůli kterým došlo k výrazné proměně domu a ke ztrátě původního Žáčkova architektonického řešení.
✍️ Vít Křeček, Petra Hlaváčková
