Jan Kosík, patřící k nejvýznamnějším osobnostem Tišnova mezi světovými válkami, vystudoval Karlovu univerzitu v Praze, kde mimo jiné navštěvoval přednášky profesora Masaryka, jehož byl celoživotním obdivovatelem. V roce 1920 nastoupil jako profesor biologie a tělesné výchovy na tišnovské gymnázium, kde s výjimkou válečných let přednášel až do komunistického převratu v únoru 1948. Od roku 1923 pravidelně zasedal v zastupitelstvu města za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou a u tišnovských obyvatelek a obyvatel byl známý také rozsáhlou veřejnou činností, zejména pak svými vlasteneckými proslovy u příležitosti výročí a státních svátků.
Podobně jako ředitel tišnovského gymnázia Rudolf Bříza musel za nacistické okupace odejít do předčasného důchodu. Později jej zatklo a věznilo gestapo. Po osvobození se vrátil na tři roky zpět do gymnázia, avšak v roce 1948 byl společně se svým profesorským kolegou Františkem Babákem vyhozen kvůli náboženskému přesvědčení. Za účast v odboji proti komunistickému režimu byl následně odsouzen k sedmi letům vězení a jeho dům byl zabaven státem.
Vila profesora Kosíka se nachází na Hybešově ulici na atypické parcele obklopené okolní zástavbou rodinných domů. Pozemek je sice přístupný z ulice, avšak pouze příjezdovou cestou do zahrady, která je ze všech stran lemována sousedními pozemky. Dům se tedy nenachází v uliční frontě, ale v zahradě, o což žádal Kosík zastupitelstvo města už v roce 1928. Architektura domu vychází na první pohled z nautických inspirací funkcionalismu s odkazem na estetiku zaoceánských lodí. Autorem projektu byl architekt a urbanista Bohuslav Fuchs, který proslul zejména svými realizacemi v Brně. Podobná inspirace strojovou lodní estetikou je přítomná například na jeho projektu vily Augustina Tesaře v brněnské Masarykově čtvrti z let 1937—1938. Jak Kosík oslovil věhlasného architekta, není jasné, ale stalo se tak během stavby tišnovské spořitelny, k níž Fuchs vytvořil plány ve spolupráci s Jindřichem Kumpoštem. Je pravděpodobné, že kontakty mezi Kosíkem a Fuchsem vedly také k architektově pozdější zakázce na dostavbu dívčí školy na Riegrově ulici. Architekt vytvořil plány v únoru 1932 a v květnu téhož roku zažádal Kosík o stavební povolení. Vila, jejíž stavbu prováděla firma brněnského stavebního podnikatele Karla Bogra, pracující v té době také na tišnovských domech Antonína Zelinky na Riegrově ulici, byla kolaudována v lednu 1933.
Vilu profesora Kosíka navrhl jako vícepodlažní dům na podélném půdorysu s pultovou střechou s přesahy a modro-bílou barevností fasády. Kvůli svažitému terénu je dispozice objektu pojata v duchu Raumplanu Adolfa Loose se čtyřmi různě odstupňovanými podlažími přístupnými centrálním schodištěm umístěným u hlavního vstupu. Nejníže položeným podlažím je suterén, který je z východní strany částečně zapuštěný do svahu. Nachází se v něm technická místnost s přípojkou na inženýrské sítě, skladovací prostory a garáž vedoucí k příjezdové cestě. Přízemní podlaží, jež je v přímé návaznosti na okolní terén a terasu, obsahuje kromě hlavního vstupu do schodišťové haly také druhý vchod, propojující venkovní posezení u bazénu s vnitřní verandou. Toto podlaží je z velké části tvořeno obytnými pokoji, avšak nachází se tu i kuchyně, toaleta a spíž na potraviny. V dalším podlaží se nachází koupelna a obytné pokoje, nad garáží je umístěna zastřešená venkovní terasa. V nejvýše umístěném podkrovním podlaží se nacházel pokoj pro hosty, pracovna majitele domu a komora. Polovinu rozlohy podkroví zabírá venkovní terasa, která je z části krytá přesahem pultové střechy a jež se nachází nad vnitřní verandou a umožňuje výhled na zahradu s bazénem. Bohuslav Fuchs navrhl i část vnitřního vybavení domu.
Přestože rodina profesora Kosíka dům obývala po celé období komunismu, potomkům byla vila navrácena až v devadesátých letech. V současnosti je stavba v dobře udržovaném stavu a zachovává si řadu autentických prvků v exteriéru i interiéru, například původní dveře a schodiště či obnovenou původní bílo-modrou barevnost fasády. Vila navržená vynikajícím meziválečným architektem Bohuslavem Fuchsem je jednou z nejvýznamnějších tišnovských architektur, jejíž charakter nesetřely ani pozdější drobné stavební úpravy z druhé poloviny 20. století.
✍️ Ondřej Oldřich Jaroměřský, Petra Hlaváčková
