Sochař Václav Hynek Mach, žák Josefa Václava Myslbeka, Celdy Kloučka a Stanislava Suchardy, se uplatnil jako tvůrce sochařských dekorací architektury v meziválečném Brně. Úzké kontakty udržoval zejména s hlavním brněnským architektem Jindřichem Kumpoštem, pro jehož vlastní vilu vytvořil svoji nejlepší sochařskou práci — Hráče na niněru. Tehdy působil jako docent modelování na brněnské české technice. Na začátku třicátých let opustil kvůli zdravotním potížím Brno a přestěhoval se do Štěpánovic. V nedalekém Tišnově a jeho blízkém okolí pracoval na několika veřejných zakázkách, zejména pak na pomnících a pamětních deskách, které souvisely s českým vlastenectvím a národním kultem. V jubilejním roce 1938 byl v nově založeném parku na plánovaném Masarykově náměstí zřízen Pomník zemědělců. Dílo, jemuž předcházela dlouhá jednání a vznik kuratoria, mělo podobu jednoduché kamenné stély, obložené leštěnou žulou, na níž se nacházely Machovy reliéfy — realisticky pojatá figura Rozsévače a portrét dlouholetého ministerského předsedy a předsedy agrární strany Antonína Švehly, který se zasloužil o vstřícnou hospodářskou politiku podporující velké i menší majitele zemědělské půdy. Švehlových pomníků se v Československu té doby nenacházelo mnoho. Tišnovský památník s jeho portrétem tak naznačuje význam a sílu agrární strany v meziválečném Tišnově.
Krátce po vztyčení památníku na sklonku roku 1938 došlo k okupaci zbytků Československa nacistickým Německem. Dílo chápaly okupační orgány jako nemístnou připomínku někdejšího režimu a demokracie. Reliéfy byly proto ze stély odstraněny, snad tišnovskými odbojáři, a později na ni nacisté umístili písmeno V, odkazující na jejich vítězství ve válce. Písmena V byla k vidění i na místě odstraněného památníku padlým na dnešním náměstí 28. října. Machovy reliéfy byly přeneseny do Podhoráckého muzea v Předklášteří, kde se nacházejí dodnes. Po osvobození a komunistickém převratu se stéla stala památníkem osvobození Československa Rudou armádou. Na žulu byly připojeny reliéfy zobrazující vlajky, věnce, pěticípou hvězdu a datum vítězství 9. 5. Spolu se sochou Klementa Gottwalda před základní školou na Smíškové se stal památník místem, k němuž se po celé období komunistické totality klady věnce při státní výročích. Památník tak měl osud řady podobných uměleckých děl ve veřejném prostoru, jejichž funkce se během 20. století měnila v závislosti na politické situaci.
Změna nastala až po listopadu 1989, kdy byly ze stély komunistické symboly odstraněny. Zásluhou tišnovského starosty Petra Fruhwirta byl památník v říjnu 1996 znovu odhalen pod názvem Památník československé a české státnosti. Sochař František Navrátil doplnil stélu o reliéfy státních znaků a dat vzniku Československé a České republiky. Na zadní stranu umístil kruhový portrétní reliéf Antonína Švehly, který navázal na původní význam památníku.
✍️ Vít Křeček, Lenka Kalábová