Obecní nájemní dům „Na Hvozdě“

Obecní nájemní dům „Na Hvozdě“

Téma Tišnov v nové republice
Kód T023
Typ Bytový dům
Adresa Halouzkova 34
GPS 49.349226N, 16.420316E
Památková ochrana Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany

V prvních letech Československé republiky doléhala na celý stát značná bytová nouze, kterou způsobil zejména nedostatek materiálu a pracovních sil v předchozích válečných letech. Mladá republika se proto už od roku 1919 snažila podpořit „stavební ruch“ několika zákony, spojenými se štědrou finanční podporou, což vedlo mimo jiné k rychlému zakládání stavebních družstev. V nastalé situaci se do staveb začala pouštět i některá československá města, která upřednostňovala výstavbu nájemních domů s více byty. Tišnov byl mezi nimi. Spolu s dalšími projekty bytových domů podpořila zdejší radnice výstavbu nového obecního domu na nároží okresní silnice, dnešní Janáčkovy ulice, a ulice Müllerovy, která v současnosti nese jméno oběti nacismu Františka Václava Halouzky. Místo bylo v té době známé všem obyvatelkám a obyvatelům Tišnova jako „na hvozdě“, neboť zde až do začátku 20. století stála starobylá budova obecní sladovny. 

Parcela nedaleko nádraží, v jejíž blízkosti vznikala od začátku 20. století nová zástavba, zajímala vedení města nejpozději od roku 1912, kdy byl městský inženýr Čeněk Vondráš pověřen vyhotovením urbanistického plánu pro její okolí. O nezastavěném pozemku však rozhodla tišnovská radnice až o deset let později, kdy její vedení vypsalo soutěž na projekt obecního nájemního domu, v jehož přízemí měly být umístěny obchody. Do výběrového řízení, od jehož účastníků požadovalo vedení města plány s rozpočtem, se přihlásil městský stavitel František Ondráček a zdejší stavební podnikatel Jan Hýkrda, který už v Tišnově několik nájemních domů postavil. 

Ondráček, pracující obvykle ve stylu pozdního historismu, navrhl dům v konzervativních formách. Fasáda sice neměla neorenesanční dekorace, které obvykle používal, ale dveře do obchodů zakončoval na jeho projektu půlkruh, kolem oken se mělo nacházet ostění a značně zastarale působily i štuky na omítce. Městskou radu však zřejmě nejvíce odradily stísněné společné prostory, zejména pak malé vnitřní schodiště, k němuž vedla přízemím domu dlouhá chodba. 

Mnohem moderněji působil plán Jana Hýkrdy. Do obou plánovaných pater navrhl dva byty, vzájemně oddělené schodištěm, jež procházelo středem budovy. Lépe si poradil také s dispozicí obchodů v přízemí. Nejzajímavější část jeho projektu představovala fasáda domu, která částečně vycházela z uměleckých zásad českého národního stylu. Styl, využívaný československými architekty zejména na veřejných a státních budovách z první poloviny dvacátých let, se na fasádách projevoval geometrickými dekoracemi, zejména pak obloučky. Ty použil na plánu tišnovského domu i Jan Hýkrda, který je vložil do říms nad okny a završil jimi mělké pilastry na fasádě a vstupním portálu. S prvky národního stylu souvisejí i stupňovitě sestavené římsy nad hlavním vstupem či dekorativně působící štít, zakončující nevýrazný schodišťový rizalit. 

V soutěži na výstavbu domu zvítězil projekt Jana Hýkrdy. Zavedený tišnovský stavební podnikatel, navrhující do té doby historizující a secesní budovy, tentokrát opustil svůj dosavadní styl a plány k nájemnímu domu vytvořil v souladu se soudobou československou architekturou. Je pravděpodobné, že při řešení nájemního domu vycházel z některých staveb, které ve stejné době vznikaly v Brně, mimo jiné podle projektů architekta Jaroslava Syřiště, na Kounicově ulici. Návrh domu však mohl ovlivnit i návrh tišnovské vily manželů Holubových Pod Květnicí, vytvořený jen o rok dříve architektem Josefem Lipšem. Hýkrdovy plány zanedlouho schválila okresní politická správa, takže v květnu 1923 uzavřelo město s jeho firmou smlouvu na provedení stavby. V prosinci stejného roku udělila okresní politická správa povolení k obývání, přestože státní kolaudace proběhla až roku 1925.

Obecní nájemní dům „Na Hvozdě“ představuje nejlepší dochovaný příklad národního stylu v Tišnově. Kvůli omezeným finančním možnostem města využil jeho architekt pouze některé stylové prvky, přesto je nevelký nájemní dům stavbou, která dobře zapadá do kontextu československé architektury první poloviny dvacátých let a zároveň dokládá pronikání národního stylu do menších moravských měst před příchodem funkcionalismu. 

 

 

✍️ Jiljí Kučera, Michal Konečný

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
Mascot