Pomník Boženy Škrabálkové z roku 1947, která zahynula kvůli účasti na protinacistickém odboji, stojí před tišnovskou sokolovnou směrem do Riegrovy ulice. Je připomínkou její odvahy a statečnosti, kterou prokázala při aktivitách na tišnovském pracovním úřadě, kde byla zaměstnána. Během okupace zajišťovala falešné pracovní knížky aktivním odbojářům, zejména pak členům partyzánské jednotky ukryté v lese u obce Skalička na Tišnovsku. Byla také jejich spojkou s brněnskými odbojovými jednotkami a pomáhala je zásobovat jídlem. V únoru 1945 byla zatčena a následně ve svých dvaceti letech zavražděna v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. Paradoxně tak zemřela několik kilometrů od města Enns, kde strávila se svou rodinou dětství a dospívání. Po válce se její jméno stalo symbolem odporu a statečnosti.
Pomník tvořený žulovým soklem a mramorovou polopostavou je umístěn u boční fasády sokolovny, která pomníku vytváří ucelené pozadí a vyvolává pocit, že jeho umístění vychází z předem daného kontextu. Autorem návrhu a podoby soklu je brněnský architekt Bohuslav Fuchs, jenž v Tišnově vedl komisi pro zřízení památníku padlým už před druhou světovou válkou. V době odhalení sochy zde pracoval na dvou obytných domech, vystavěných na dnešní Wagnerově ulici. Sochu Boženy Komárkové pak vytesal akademický sochař ze Žďáru nad Sázavou Julius Pelikán.
Sokl sestává ze čtvercového podstavce, v jehož středu je umístěn žulový sloup, který tvoří podnož pro samotnou sochu. Patu sloupu tvoří jednoduchý torus a jeho dřík se směrem nahoru postupně rozšiřuje, čímž připomíná entazi sloupu u klasických řádů. Sloup působí, jako by byl v místě největšího rozšíření příčně seříznut. Na něm je umístěna socha realisticky zachycující mladou dívku v civilních šatech. V horní třetině podstavce se nachází pamětní deska s nápisem: BOŽENCE ŠKRABÁLKOVÉ A DRUŽKÁM, ZEMŘELY V POTUPĚ, ABY NÁROD MOHL ŽÍT VE CTI. S pomníkem slavnostně odhaleným dne 8. června 1947 volně souvisí i deska se jmény obětí tišnovského Sokola, kterou sochař Jan Habart vytvořil roku 1955 pro fasádu sokolovny.
✍️ Pavel Zámečník, Petra Hlaváčková
