00:00
00:00
Vila Bedřicha Richtera II.

Vila Bedřicha Richtera II.

Téma Tišnov na prahu moderní doby
Kód T015
Typ Vila, rodinný dům
Adresa Riegrova 340
GPS 49.34835N, 16.43192E
Památková ochrana Kulturní památka

Mezi nejvýznamnější stavebníky vil na Riegrově třídě patřil na začátku 20. století exekutor tišnovského berního úřadu Bedřich Richter. V letech 1906 a 1908 zakoupil v blízkosti ulice hned dvě parcely, na kterých následně vystavěl domy podle projektu tišnovského stavebního podnikatele Bedřicha Komárka. Starší vila z let 1907–1908 se nacházela v sousedství Kuthanova sanatoria na konci třídy, druhou vilu vybudoval Richter nedaleko ní jen krátce poté. Je pravděpodobné, že Richter chtěl získat i parcelu mezi nimi. Tu však s ohledem na finanční možnosti zakoupil v roce 1910 učitel Eduard Klabačka, jenž zde následně vystavěl svůj vlastní dům.  

Bedřich Richter sice pocházel z rodiny tišnovského obuvníka žijícího v tišnovské chudinské čtvrti Za Mlýnem, ale postupem času se vypracoval na úspěšného státního zaměstnance, který navíc působil v městské radě a účastnil se komisí stavebního úřadu. Z těchto úředních pozic byl samozřejmě dobře obeznámen o finančně zatížených pozemcích, stejně jako o dalším plánování města. Využil proto situace a několik měsíců před kolaudací svého prvního domu neváhal zakoupil i nedalekou parcelu, na níž hodlal vystavět výstavnou vilu k pronájmu. Stavba, vybudovaná s největší pravděpodobností podle projektu Bedřicha Komárka, byla dokončena na konci července 1909, kdy se do ní nastěhoval geometr Václav Macháček s manželkou. Mladý inženýr se s Richterem znal patrně z práce, protože v Tišnově působil jako zaměstnanec nově zřízené evidence katastrů. Domácnost manželského páru se dvěma malými dětmi sdílela také jedna služka. Ještě před první světovou válkou prodal Bedřich Richter svoji druhou vilu Valentinu Švihnosovi, od kterého ji roku 1916 koupil učitel tišnovské obecné chlapecké školy František Konečný.  

Vila byla navržena jako jednopodlažní stavba na členitém, přibližně čtvercovém půdorysu. Na uličním průčelí je nejvýraznějším prvkem dvoupatrový nárožní rizalit, vrcholící nápadným rozeklaným štítem. Objekt je krytý příznačně členitými valbovými střechami. Hlavní vchod navrhl architekt na bočním průčelí, k němuž byla přistavěna obvyklá dřevěná veranda. Na fasádách domu jsou kombinovány plochy hrubé omítky s hlazenými architektonickými prvky, jako jsou římsy, šambrány a pilastry. Na průčelí obráceném do ulice byl uplatněn secesní štukový dekor, tvořený geometrickými prvky, rostlinnými motivy a ladnými křivkami stuh. Dispozice obou Richterových vil odrážela požadavky moderního způsobu bydlení, ale na příkladu fasád ukazuje zřetelně konzervativní architektonický vkus objednatelů v Tišnově. Přestože vila působí moderněji než Richterův první dům, svým stylem zapadá do 19. století. 

 

 

✍️ Lenka Kalábová

...
...
...
...
...
...
Mascot