00:00
00:00
Vila Františka Brože

Vila Františka Brože

Téma Tišnov na prahu moderní doby
Kód T012
Typ Vila, rodinný dům
Adresa Riegrova 323
GPS 49.3495N, 16.42753E
Památková ochrana Kulturní památka

Riegrova třída, o jejímž vzniku bylo rozhodnuto na konci 19. století, se stala velmi žádanou adresou pro výstavbu vil a letohrádků, k jejichž stavebníkům patřili majetní podnikatelé, lékaři, advokáti, úředníci a učitelé, kteří se sem stěhovali ze středu města nebo přicházeli do rozvíjejícího se Tišnova odjinud. Město bylo prohlášeno klimatickým místem se studenými lázněmi, jejichž atraktivitu potvrzovala narůstající klientela Kuthanova sanatoria, zbudovaného na konci třídy. Dva sousední zahradní pozemky v jejím sousedství zakoupil od tišnovských sokolů také František Brož, spolumajitel stavební firmy Technická kancelář pro stavby všeho druhu z Uherského Hradiště, který se do Tišnova dostal jako architekt železniční společnosti Osvalda Životského. Jednu parcelu získal roku 1906 a druhou v roce následujícím. Na obou pozemcích postavil podle vlastního projektu „villy ve slohu cottagovém“. Dům s číslem popisným 324 byl zapsán do katastrální knihy v dubnu roku 1907, Brožova druhá rodinná vila v méně okázalém měřítku, která nese číslo 323, byla dokončena o pět měsíců později. Brožovy vily charakterizuje vysoká podezdívka z lomového kamene, rizality s hrázděnými patrovými štíty, členité valbové střechy, věže a dřevěné konstrukce verand. Tyto vily typově vycházejí z anglického venkovského domu, takzvaného cottage, který byl velmi oblíbený v obytné zástavbě předměstských čtvrtí na přelomu 19. a 20. století v celé střední Evropě. Architektonickou podobu obou Brožových domů zřejmě ovlivnila obliba vily Josefa Pospíšila nedaleko Kuthanova sanatoria, již vybudoval v letech 1899—1900 začínající stavitel Bedřich Komárek. 

Brožova dvoupodlažní vila byla vybudována na nepravidelném půdoryse, který vycházel z pohodlného rozvržení místností. Dominantou stavby byla polygonální schodišťová věž vložená do rohové partie mezi uličním a bočním rizalitem, zakončená vysokou jehlancovitou střechou. Její protiváhu tvořila na druhé straně domu dřevěná veranda. Štít hlavního průčelí, štíty bočních průčelí a horní patro věže navrhl architekt s hrázděním a budovu doplnil i štukovými dekoracemi a výraznou bosáží, jíž rámoval rizalit otočený do ulice. Vstup do domu umístil Brož z boční strany. Vešlo se jím do chodby, jejíž součástí byla polygonální hala ve věži. Největší pokoj navazující na verandu měl okna do ulice. Směrem do zahrady se nacházela kuchyně a další obytná místnost. Další pokoje se nacházely v prvním patře, jež bylo přístupné vřetenovým schodištěm.

Jestli podnikatel František Brož zamýšlel dům jako výhodnou investici, nebo se chtěl v Tišnově usadit, nelze doložit. Krátce po stavitelově smrti v roce 1909 prodala jeho manželka Adalberta dům brněnskému obchodníkovi Jindřichu Barvičovi, jehož bratr Josef Barvič vlastnil první české knihkupectví a vydavatelství v Brně. Jindřich Barvič se s manželkou rozhodli na penzi opustit Brno a odstěhovali se do Tišnova. 

Od devadesátých let 20. století došlo k několika stavebním úpravám domu. Při první rozsáhlejší rekonstrukci se řešil havarijní stav západního štítu, který byl poškozen při bombardování Tišnova v závěru druhé světové války, a s ním související statické poruchy vnitřních konstrukcí. K bočnímu průčelí bylo přistavěno schodiště a vznikl také nový vstup do zahrady. Během další rekonstrukce, týkající se interiérů, byl zřízen nový balkon. Vila si ponechala svoji podobu ze začátku 19. století a spolu s několika podobně dochovanými domy dokládá podobu domů nejlépe situovaných obyvatel Tišnova, kteří stáli u založení nové vilové čtvrti ve východní části města.

 

 

✍️ Tomáš Lovětínský, Lenka Kalábová

...
...
...
...
...
...
...
...
...
Mascot