O projektu

Tišnovský architektonický manuál (TAM) vznikl z podnětu Městského kulturního střediska Tišnov a díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky, Jihomoravského kraje a města Tišnova. TAM je odborně-popularizační databází, jež obsahuje více než šedesát nejdůležitějších staveb vystavěných v Tišnově od konce 19. století do naší přítomnosti. Manuál je rozdělen do šesti tematických okruhů, zahrnujících architekturu několika historických období a stavby spojené se dvěma důležitými fenomény – tišnovským zahradním městem a projekční činností nejúspěšnějšího tišnovského stavebního podnikatele meziválečného období Josefa Vituly.

Databázi tvoří úvodní texty, jež zasazují vybraná témata do širších historických a kulturních souvislostí, a hesla jednotlivých staveb, která se věnují také životním osudům stavebníků a majitelů domů, architektuře, stylu a důležitým událostem. Jednotlivá hesla se snaží fungovat jako součást rozsáhlejšího příběhu architektury v Tišnově, a proto se v nich často zmiňují i další realizace, jež se k nim vztahují. Součástí hesel jsou také současné a historické fotografie, plány a další vyobrazení související se stavbou. Jednotlivá hesla jsou propojena s orientačním systémem ve veřejném prostoru a jejich obsah je možné si poslechnout také jako audio v podání herců Divadla Husa na provázku Terezy Volánkové a Jana Kolaříka.

TAM je určen pro všechny zájemce o architekturu, urbanismus, umění a historii 20. století. Záměrem jeho tvůrců bylo vytvořit muzeum architektury pod širým nebem, které by prostřednictvím jednotlivých staveb seznámilo uživatele s pozoruhodnými dějinami Tišnova. Využívat jej mohou obyvatelé města, kteří se o Tišnově dozvědí mnoho nových informací, stejně tak jako návštěvníci a turisté, jimž se Tišnov představí jako místo, kde ve 20. století hrála architektura mimořádně významnou roli. Svědčí o tom například unikátně dochované zahradní město, patřící k nejzajímavějším realizacím tohoto urbanistického typu u nás. Podobně zajímavé jsou i mnohé stavby, v nichž se odrážejí celé dějiny složitého století.

TAM patří do skupiny architektonických manuálů, které v nedávné době vznikly i v dalších českých městech a které pro TAM tvořily nevyčerpatelný inspirační zdroj. V této souvislosti je nutné připomenout především Brněnský architektonický manuál (BAM), Plzeňský architektonický manuál (PAM), Litomyšlský architektonický manuál (LAM), Zlínský architektonický manuál (ZAM), Jičínský architektonický manuál (JAM), Jihlavský architektonický manuál (JAM) či Královéhradecký architektonický manuál (KAM). TAM je vedle nich rozsahem malý a odpovídá významu Tišnova v dějinách naší země. Na druhou stranu však ukazuje architektonický vývoj města mimo umělecká centra, který se stává zjevnou křižovatkou mezi tradicí, modernismem, centrem a periferií. Autoři projektu mají sen rozšířit do budoucna TAM o další stavby a zachytit v něm architekturu zaniklého soudního a politického okresu Tišnov, v němž byly politické, společenské a umělecké vztahy vzájemně provázány.